Құрамында алтыны бар кендерін байытқаннан кейін алынған флотоконцентратты циандау процесінің оңтайлы технологиялық режимін және параметрлерін айқындау

Авторы

  • Ж.А. Юсупова Satbayev University, Қазақстан
  • Н.К. Досмухамедов Satbayev University, Қазақстан
  • В.А. Каплан Вейцман атындағы Ғылыми институт, Израиль
  • Е.Е. Жолдасбай Ө.А. Байқоңыров атындағы Жезқазған университеті, Қазақстан
  • A.Ә. Арғын Ө.А. Байқоңыров атындағы Жезқазған университеті, Қазақстан

##plugins.pubIds.doi.readerDisplayName##:

https://doi.org/10.51301/ejsu.2025.i5.01%20

Ключевые слова:

алтын, флотоконцентрат, циандау, натрий цианиді, концентрация, белсендірілген көмір, сорбциялық циандау

Аннотация

Флотоконцентраттың заттық құрамын және алтынның табылу нысандарын кешенді зерттеу нәтижесінде концентраттың химиялық құрамы 55.17%-ға литофильді компоненттермен ұсынылғаны анықталды, олардың массалық үлесі 55.17% құрайды. Олардың негізгілері сәйкесінше 36.4% және 8.26% массалық үлестері бар кремний диоксиді және глинозем болып табылады. Флотоконцентраттың кенді минералдануы пиритпен ұсынылған, оның массалық үлесі – 40.7%. Флотоконцентрат үлгісіндегі алтын табиғи түрде болатыны анықталды. Алтын дәндерінің негізгі бөлігі 10-38 мкм – 82.89% тұрады. Алтынның шамамен 63%-ы еркін күйде. Жабық дәндердің үлесі 9.23% құрайды. Алтын ассоциацияланған флотоконцентрат үлгісіндегі негізгі минерал – пирит - 25%. Кварцпен байланысты алтынның үлесі 3.07% құрайды. Өнеркәсіпте пайдалану үшін оңтайлы режим ретінде сұйық фаза көлемінің 10% мөлшерінде Norit RO 3520 белсендірілген көмір шығыны бар флотоконцентратты сорбциялық циандау ұсынылады. Флотоконцентратты сорбциялық циандау параметрлері белгіленді: флотациялық концентраттың ірілігі - P80 10 мкм; натрий цианидінің концентрациясы – 0.1% (натрий цианидінің шығыны – 2.3 кг/т); рН – 10.5; пульпаның тығыздығы - 40% (қатты); процестің ұзақтығы – 24 сағат, белгіленген параметрлерде жоғары, ерітіндіге кемінде 86% алтынды бөліп алу қол жеткізілді.

Библиографические ссылки

Ghobadi, B., Noaparast, M., Shafaei, S.Z. & Unesi, M. (2014). Optimization of cyanidation parameters to increase the capacity of Aghdarre gold mill. Journal of Mining and Environment, 5(2), 121-128

Marsden, J., & House, C. (2006). The chemistry of gold extraction, vol 2. Society for Mining. Metallurgy and Explo-ration (SME), Littleton (CO), USA

Medina, D., & Anderson, C.G. (2020). A Review of the cyanidation treatment of copper-gold ores and concentrates. Metals, (10), 897. http://doi.org/10.3390/met10070897

Stapper, D., Dales, K., Velasquez, P. & Keane, S. (2021). Best management practices for cyanide use in the small-scale gold mining sector. PlanetGOLD Program (Global Environ-ment Facility and United Nations Environment Programme)

Ashley, P.M., Creagh, C.J. & Ryan, C.G. (2000). Invisible gold in ore and mineral concentrates from the Hillgrove gold - antimony deposits, NSW, Australia. Mineralium Deposit, 35(4), 285-301. https://doi.org/10.1007/s001260050242

Kovalev, K.R. (2011). Gold content of arsenopyrite in gold-sulfide deposits of Eastern Kazakhstan. Geology and Geo-physics, 52(2), 225-242. https://doi.org/10.1016/j.rgg.2010.12.014

Sanakulov, K.S. (2016). On the feasibility of using com-bined technologies for processing particularly refractory gold sulfide ores. Non-ferrous metals, (2), 9-14

Kanaeva, Z.K., Kanaev, A.T. & Semenchenko, G.V. (2014). Geological structure of the Bakyrchik gold-arsenic deposit in Eastern Kazakhstan. Fundamental Research, (11), 45

Meretukov, M.A. (2007). Gold and natural carbonaceous matter. Moscow: Ore and Metals

Zakharov, B.A., & Meretukov M.A. (2013). Gold: refractory ores. Moscow: Ore and metals

Földvári, M. (2011). Handbook of the thermogravimetric system of minerals and its use in geological practice. Occa-sional Papers of the Geological Institute of Hungary, 213, 1-118

Schmidt, C.M., & Heide, K. (2001). Thermal analysis of hydrocarbons in Paleozoic black shales. Journal of Thermal Analysis and Calorimetry, 64(3), 1297-1302. https://doi.org/10.1023/A:1011530020564

Gallagher, P.K., & Brown, M.E. (2003). Handbook of ther-mal analysis and calorimetry. Netherlands, Amsterdam: Else-vier Science

Chanturia, V.A. (2000). Change in the structural state of the surface of pyrite and arsenopyrite during electrochemical opening of refractory gold ores. Mining Journal, (2), 24-27

Hilson, G., & Monhemius, A.J. (2006). Alternatives to cya-nide in the gold mining industry: what prospects for the fu-ture? Journal of Cleaner Production, (14), 1158-1167. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2004.09.005

Adams, M.D. (2016). Gold ore processing: project develop-ment and operations. Gold Ore Processing, 525-531. http://doi.org/10.1016/B978-0-444-63658-4.00029-3

Habashi, F. (1967). Kinetics and mechanism of gold and silver dissolution in cyanide solution. Bureau of Mines and Geology, State of Montana, 1-42

Parga, J.R, Valenzuela, J.L. & Diaz, J.A. (2012). New tech-nology for recovery of gold and silver by pressure cyanida-tion leaching and electrocoagulation. Noble Metals. InTech, 71-94. http://doi.org/10.5772/32673

Mular, A.L., Halbe, D.N. & Barrate, D.J. (2002). Mineral processing plant design, Practice and control. Society for Mining, Metallurgy and Exploration, 1

Загрузки

Опубликован

2025-10-31

Как цитировать

Юсупова, Ж. ., Досмухамедов, Н., Каплан, В. ., Жолдасбай, Е. ., & Арғын A. (2025). Құрамында алтыны бар кендерін байытқаннан кейін алынған флотоконцентратты циандау процесінің оңтайлы технологиялық режимін және параметрлерін айқындау. Engineering Journal of Satbayev University, 147(5), 1–9. https://doi.org/10.51301/ejsu.2025.i5.01

Выпуск

Раздел

Металлургия